Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1625 Václav Šimáček s manž. Ludmilou
1627 mlynář Šimon s manž. Salomenou
1695 urbář Velkomeziříčský: Štěpán Šimáček
1785 Franc Podvala
1835 Jan Podvala
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1850 Antonín Podvala (*1821) s manž. Antonií (*1825)
1860 Antonín Podvala cestou z jarmarku v Křižanově vlastním pacholkem oloupen a zabit
vdova se provdala za mlynáře Matěje Lišku z Mrákotína (* 1832)
1897 se na mlýn přiženil Adolf Kobza (* 1865) ze Stránecké Zhoře, kde prodal mlýn čp. 6 Františku a Josefce Šaškovým za 300 zl.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 mlýn a pila Adolf Kobza
1936 Adolf Kobza zemřel, mlýn převzal zeť Alois Havelka (* 1904) ze Závisti, manž. Kobzovy dcery Marie, nebyl vyučen mlybnářem, mlýn 1938 pronajal Janu Pospíšilovi (* 1902) z Velkého Meziříčí (ten ale rovněž nebyl vyučen) a odstěhoval se do Znojma
1937 plánována stavba přehrady, budovy oceněny na 156.583 Kč (vlastní mlýn na 94.772 Kč), cena za zánik mlynářské a pilařské živnosti 95.400 Kč, celkem tedy 251.983 Kč.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Za 2. světové války mlýn zastaven a zaplombován, rodina Jana Pospíšila zde stále bydlela. Po válce již mletí nebylo obnoveno.
1946 Jan Pospíšil odešel do pohraničí, zastavený mlýn Havelka pronajal Pojerovi, který zde zřídil chov nutrií.
Na podzim 1948 nebo 1949 v neděli večer mlýn vyhořel od zazděného trámu v komíně, ve mlýně naštěstí nikdo nebyl, neboť všichni odešli na zábavu do Olší.
Pouze provizorně opravena střecha.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1956-1960 mlýn zatopen přehradou
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Šimáček Podvala Liška Kobza Havelka Pospíšil Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1625 Václav Šimáček s manž. Ludmilou
1627 Šimon
1695 Štěpán Šimáček
1785 Franc Podvala
1835 Jan Podvala
1850-1860 Antonín Podvala
1860-1897 Matěj Liška
1897-1936 Adolf Kobza
1936- Alois Havelka
1938-1946 Jan Pospíšil (nájemce)
1946- Pojer (nájemce)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
