Historie
Obecná historie:
V roce 1867 dal továrník Priller přestavět mlýn na Jeřici uprostřed Chrastavy na textilní továrnu, kterou později získal Anton Jäger a kterou jeho firma, od roku 1912 součást společnosti Chrastavská přádelna ovčí a vigoňové vlny, vlastnila až do třicátých let 20. století. Na severovýchodní straně budovy zůstalo částečně zachováno původní členění fasád hladkými lizénami ve škrábané omítce, typické pro Liberecko osmdesátých let 19. století. Po ukončení výroby sloužila několik jako sklad nábytku, poté se v nevyužívané budově uvažovalo o zřízení restauračního pivovaru nebo hornického muzea. Nakonec továrnu koupilo město a v polovině roku 2014 ji dalo zbourat, plánuje se zde parkoviště a přeložka silnice.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
První zmínky o vodním díle jsou z poloviny 18. století, mlýn je zobrazen i na I. vojenském mapování.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1867 Mlýn odkoupen továrníkem Prillerem a přestavěn na textilní výrobu.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 Antonín Jäger, přádelna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Do roku 1945 byl majitelem továrního objektu Anton Jäger.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
diskontní prodejna potravin SEPP
V nedávné době byla zamýšlena realizace projektu hornického muzea a minipivovaru v objektu bývalého mlýna. Město ale objekt vykoupilo a v polovině roku 2014 jej nechalo srovnat se zemí, aby vytvořilo několik parkovacích míst.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1867 - Priller
1912-1945 - Anton Jäger
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: