Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1840 Vojtěch Aubělický (Oubělický, Úbělický), mlynář z Krchleb
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
rod Dolejšů
1876 Antonín Dolejš zdědil mlýn a jeho mladší bratr Josef polnosti kolem mlýna, špatně však hospodařil a chalupu i s poli zadlužil, bratr Antonín mu chtěl pomoci a zaručil se mlýnem za jeho dluhy, ty však ještě narostly a oba bratři o chalupu, pole i mlýn přišli. Podle rodové tradice jim pak pomohly dvě židovské obchodnice z Benešova, ktreré jim poradily zakoupit mlýn Brejlov na Sázavě a dokonce jim prý na to i půjčily. (Dále viz Brejlov)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 pouze vodní pohon hospodářských strojů, majitel Antoní Rajlich
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Rajlich Aubělický Oubělický Úbělický Dolejš Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1840 Vojtěch Aubělický (Oubělický, Úbělický), mlynář z Krchleb
1876 Antonín Dolejš
1930 Antonín Rajlich
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
